Prof. Augustin Němejc | 1861-1938

(*15.3.1861 Nepomuk, †16.8.1938 Plzeň), akademický malíř, významný český regionalista, kreslíř, přítel Mikoláše Alše (*18.11.1852, †10.7.1913). Autor opony plzeňského divadla J. K. Tyla (1899-1902). První studijní cestu podnikl v roce 1881 (Rakousko, Itálie, Jugoslávie, Německo), v roce 1902 do Francie. Díky podpoře Vilemíny kněžny z Auerspergu (*1826 Zelená Hora, †19.12.1898 Zelená Hora) absolvoval od roku 1883 studia na akademii v Praze (učitelé Prof. František Sequens (*28.12.1836, †4.6.1896), Maxmilian Pirner (*13.2.1854, †2.4.1924), spolužáci a přátele Luděk Marold (*7.8.1865, †1.12.1898), Viktor Oliva (*24.4.1861, †24.4.1928) a Joža Uprka (*25.10.1861, †12.1.1940)) a v roce 1884 pak na Akademii v Mnichově (spolu s Uprkou, Maroldem a Alfonsem Muchou (*27.7.1860, †14.7.1939), učitelé Güssis a Wagner). Po studiích se vrátil do Plzně, měl ateliér v Cukrovarské ulici. Po studiích díky nadaci mecenáše, architekta a stavitele Josefa Hlávky (15.2.1831, †11.3.1908) studia v Paříži (spolu s Vojtěchem Hynaisem (*14.1.1854, †22.8.1925)). Natrvalo usazen v Plzni od roku 1889, od 1901 člen korespondent ČAVU, v letech 1907-1925 profesorem kreslení na dívčím lyceu. Ve své tvorbě zaměřen především na Plzeňsko. Výstavy jeho díla: 1920 Plzeň, 1928 Praha, 1956 Plzeň, 1961 Nepomuk, 1963 Lužany, 1995 Plzeň, atd. Na domě v Mánesově ulici č.19 umístěna jeho pamětní deska. V Plzni pojmenována po něm Němejcova ulice, v Nepomuku náměstí a muzeum Augustina Němejce. V roce 1999 byl vyhlášen mezi 30 nejvýznamnějšími osobnostmi města Plzně 20. století. Od roku 2010 zpřístupněn jeho zrekonstruovaný rodný dům v Nepomuku čp.129 se stálou galerií vystavující mistrovy práce.

K jeho nejznámějším dílům patří lunety pro budovu muzea (1893 - 1902) - okres plzeňský slaví jubileum císaře, Ožínky na Plzeňsku, Trh na keramiku v Plzni, opona plzeňského secesního Velkého divadla (1899 - 1902), studie a obrazy s národopisnou tématikou z Plzeňska. Z prací: nedatováno - portréty rodiny Windischgrätzů, Madona, Madona s Ježíškem, Svatá Markéta, Vnitřek kostela, Erbovní znamení města Plzně, Jan Kozina hájí majestáty Chodů v Praze, Kozinův kraj, Kopretina, Květiny I a II, Svěcení pluhu, Vyhláška o májích, V masných krámech, Na trh, Na trhu, Před bouří, Po dešti, Svatba z Nepomucka, U Nepomuku, V Nepomuku, Dožínky, Na máje, Na máje do Bolevce, Stařec, Franta Švík z Nepomuka, Portrét Josefa Škorpila, Babička, Litičanka, Poutnice, Rozloučení, Studie plzeňských žen v podzimním kroji, Žena s koněm, Vděčná dcera, Dar ku svatbě, Děti na saních, Husopaska, Samota, Selské děvče, Oběd u Škodovic továrny, Oběd u zdi před Škodovkou, Za války u Škodů, Sociální a válečné kresby. 1884 - Na trhu, 1885 - Lumír pěje můzám, 1886 - Na trhu, 1887 -Svatá Magdaléna, 1888 - Ženský akt, 1890 - Chabrov, Venkované na trhu v Plzni, Selský synek na dědku, Vděčná dcera, Beznadějná láska, 1892 - Vlastní portrét, Dětská podobizna, Ženský akt, 1893 - Plzeňská nevěsta z let 60., Venkovanka z Plzeňska, 1894 - Radobyčice, Pasačka, Družba, 1896 - Husopaska, U Kláštera, Kaňák, Výměnkář, Plzeňská madona, 1897 - Alegorie Plzně, Doudlevce u Plzně, Z Plzně, Děvče z Litic v kožíšku, Dudákův sen, 1898 - Venkovanka s nůší, Portrét policejního rady, 1899 - Portrét Dr. Šikla, Plzeň v zimě, Piettovka, 1900 - Piettovka, Praporečník, Zavraždění sv.Václava, Múza, Alegorie, Samota u Nepomuka, Dudák Kaňák, 1901 - Pohled na Piettovku, Tragédie, Stará Vrbová, 1902 - Studie k oponě, 1903 - Do kostela, Selka z Plzeňska, Klípek na vsi, 1904 - Ženský smích, Blatov, 1904-05 - Pouť v Liticích, Dožínky, 1905 - Náves s potokem, Litičanka u plotu, 1906 - Šárka, Plzeňačka, 1908 - U svatého Jakuba, V zimě, 1909 - Sbírání brambor, 1910 - Před klášterem u Nepomuka, Pouť v Liticích, Trh u Masných krámů, Venkované na trhu, Poledne, 1911 - Oběd na poli, 1912 - Podobizny dětí Dr.Mandla v Plzni, 1913 - Plzeňačka, Žena s nůší, Jarmark v Plzni, 1914 - Ranění vojáci, 1915 - Poutnice, Předehra k Prodané nevěstě, Oroduj za nás, Září, Plzeňská Madona, 1916 - Jarmark v Plzni, Triptych pro loď Pilsna, 1917 - Plzeňská Madona, Matka boží prosí za Čechy, Konec Šir-Chánův, 1918 - U božích muk, 1919 - Píseň jara, Jaro, - Dvě ženy na cestě v dešti, 1920 - Na máje, 1921 - Selská madona, Voják s koněm, 1922 - Orání, Rozloučení s milou, 1927 - Sedlák, Rozsévač, Žně, Na máje, Bába z Radčic, Alegorie legionářů, 1928 - Krákoro, hoňte nás!, 1929 - Na trh, 1930 - studie stromu, 1933 - Sv. Matěj a sv. Josef, Když se čerti ženili, 1935 - Dívka s malířem (autoportrét).

JUDr. Petr Jan Němejc | 1890-1951

(*13.8.1890 Nepomuk, †16.12.1951 Plzeň), 1917-21 místodržitelský koncipista v Náchodě, 7.4.1920 1. předseda fotbalového klubu SK Náchod, 1921-26 okresní komisař, 1926-34 vrchní okresní komisař v Klatovech, 1934-36 rada politické správy, 1936-38 okresní hejtman v Sušici (za jeho vedení postavena okresní nemocnice v Sušici, modernizace silnic na Klatovy a Horažďovice, dokončení elektrárny Čeňkova Pila na Vydře, jeho přičiněním byly v roce 1938 obce Churáňov a Zadov ponechány v Protektorátu), 1939-41 vládní komisař města Plzně (mezi jeho priority patřila starost o propuštěné důstojníky čsl. armády a vysokoškolské studenty z uzavřených škol, vybudování trolejbusové dopravy v Plzni, výstavba obytných domů zaměstnancům MHD, betonového mostu U Jána, atd.), 1941 okresní hejtman v Hořovicích, od 1942 úředník Zemského úřadu a MF v Praze. V letech 1939-1944 práce v odboji, 1944 zatčen (Terezín, Drážďany), odsouzen 2x k trestu smrti. 1945 osvobozen americkou armádou při pochodu smrti v Lipsku. 1945 vládní rada, předseda Osidlovacího úřadu v Karlových Varech. 1947 udělen presidentem ČSR Dr. Edvardem Benešem Československý válečný kříž 1939. XI.1947-III.1948 vládní rada ZNV v Praze. Po komunistickém puči je v III.1948 s podlomeným zdravím donucen odejít do předčasného důchodu. Dožil v Plzni.

Plk. Heřman Němejc | 1840-1912

Heřman Němejc (von Nemec) (*25.3.1840 Teplice, †6.8.1912 Graz-Eggenberg), c.k. major (1893) 96. regimentu Hermanna svobodného pána von Ramberg (1820-1899), později plukovník. Držitel rakouského válečného kříže za zásluhy, rakouského vojenského důstojnického řádu III. třídy, válečné medaile a medaile za polní tažení v roce 1864. V řadách c.k. rakouské armády od roku 1859. Dne 5.5.1879 mění rodné příjmení Němejc na příjmení Nemec, které jeho potomci užívají dodnes. Majestátem daným ve Vídni dne 8.5.1893 povýšen císařem Františkem Josefem I. (1830-1916) do rakouského šlechtického stavu s čestným titulem „šlechtic von Nemec“ (Edler von Nemec).

Prof. RNDr. František Němejc, DrCs. | 1901-1976

(*12.6.1901 Hrušov ve Slezsku, †7.3.1976 Praha), paleobotanik, chemik. Od 1929 docent, od 1935 mimořádný profesor fytopaleontologie na PřF UK. V letech 1924-1952 působil v Národním muzeu v Praze, od 1925 zaměstnanec geologicko-paleontologického oddělení UK (spolupracovník českého paleontologa, cestovatele a básníka Prof. Jaroslava Petrboka (25.10.1881, †14.12.1960), od roku 1933 vedoucím nově zřízeného oddělení fytopaleontologie Botanického ústavu Univerzity Karlovy, 1953 člen korespondent ČSAV, 1955 laureát státní ceny. Zakladatel moderní československé paleobotanické školy. Na jeho počest pojmenována květina (angiosperm) Uecommiales Nemejc ex Cronquist (1981). Národním muzeem v Praze vydána kniha Františka Holého: Prof. F. Němejc zůstává mezi námi, Praha, 1995, 164 s.

Výběr z jeho prací: O totožnosti Feismantelovy specie Solerophyllum altum s Frenelopsis bohemica vel., Praha, 1926, Revize Karbonské a permské květeny středočeských pánví uhelných, I., II.díl, Praha, 1928, Brandovská kamenouhelná pánev v Rudohoří, 1930, Deux nonvelles de anvertes de plantes dans je permicu de la Moravie, Praha, 1937, The Sphenopterides stated in the permocarboniferous of central Bohemia, Praha, 1937, A revision of the carboniferous and permian floras of the coaldistricts of central Bohemia, Prague, 1938, Příspěvek ku geologicko-paleontologickému výzkumu Mirošovské cihelné pánve, 1938, Eine Kalkalge aus der Gruppe der Solenoporaceae in böhmischen Devon, Studia Botanica Cechia, Vol. V, Fasc. 1-2, Prag, 1942, Příspěvky ke strati-grafii českých uhelných pánví, Praha, 1946, Dodatky k poznání Pecopteres oreopteridia schl. Et auct. a P.cythaea zchl. Et auct., Praha, 1948, Odontopteridy a mixoneury českého karbonu a permu, Praha, 1949, Rostlinné otisky středočeských neogenních otvorů, Stud. Botan. Čechosl., 10, 14-103, Praha, 1949, Přirozená systematika rostlin ve světle dosavadních paleontologických dokladů, Praha, 1950, Studie k poznání sigillarií spodních šedých vrstev středočeských kamenouhelných pánví, Praha, 1951, Úvod do floristické stratigrafie kamenouhelných oblastí v ČSR, Praha, 1953, Taxonomical studies on the fructifications of the Calamitaceae collected in the coaldistricta of central Bohemia, Praha, 1953, K otázce svrchnokřídového prvku v květeně jihočeského terciéru, Praha 1953, Taxono-mické studie oplodních šišticí lepidodendraceí středočeských kamenouhelných pánví, Praha, 1954, On the problem of the origin and phylogenetic development of the angiosperms, Praha, 1956, Paleobotanická studie k otázce stratigrafie uloženin jihočeské pánve, Praha, 1956, Fossil palnts the iron stones of Hurtov, Praha, 1957, Biostratigrafická studie u karbonu českého křídla vnitrosudetské pánve, Praha, 1958, Biostratigrafická studie u karbonu českého křídla v Plzeňské pánvi, Praha 1958, Paleobotanika I.-všeobecná část, systematická část, bakterie, sinice, bičíkovci, řasy, houby, Praha, 1959, Úvod do starší paleobotanické literatury, Praha, 1960, Fossil plants from Klikov in S. Bohemia, Praha, 1961, Paleobotanika II.-systematická část, rostliny mechovité, psilofytové a kapraďorosty, Praha, 1963, Paleobotanika III.-sytematická část, rostliny nahosemenné, Praha, 1968, Paleobotanika IV. - systematická část, rostliny krytosemenné, Praha, 1975, Senonian plant macrofossils from the region of Zliv and Hluboká in south Bohemia, Praha, 1975.

Prof. RNDr. Adéla Kochanovská – Němejcová, DrSc. | 1907-1985

(*8.3.1907 Slezská Ostrava, †5.7.1985 Praha), profesorka fyziky na UK, přezdívaná „česká madam Curie“. V letech 1923 - 1930 studovala u spoluzakladatele Spektroskopického ústavu UK v Praze (společně s Jaroslavem Heyrovským) Prof. Václava Dolejška (20.2.1895, †3.1.1945) na PřF UK, po promoci pracovala v matematickém oddělení Všeobecného penzijního ústavu v Praze, v letech 1935-68 působila zpočátku pod vedením V. Dolejška, od roku 1944 jako vedoucí pracovník v oddělení rentgenové mikrostrukturální analýzy Fyzikálního výzkumu Škodových závodů v Praze (po roce 1945 Ústav fyziky pevných látek ČSAV), 1952 cena ČSAV (za výsledky dosažené při studiu romboedrické modifikace grafitu a za vypracování rtg metody stanovení velikosti částic 10-2 - 10-4 cm), 1953 laureátka státní ceny, 1968 jedna z prvních třech členek korespondentek ČSAV, v letech 1968-1980 profesorka na fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze, 1977 Řád práce. Záslužná byla její spolupráce s průmyslovými závody a lékařskými klinikami, nejen z hlediska řešení výzkumných úkolů, ale i školení odborníků.

Zabývala se rentgenovou strukturní analýzou, zejména mikrostrukturní rentgenografií včetně aplikací na konkrétní technologické problémy. Patřila k prvním pracovníkům v Československu, kteří měřili mechanické napětí pomocí rentgenových paprsků. Na žádost Škodových závodů hledala v r. 1936 příčinu praskání obalů pancéřových granátů (výsledky nemohly být z důvodu vojenského tajemství publikovány). Věnovala se též popularizaci rengenoskopie v rozhlase a denním tisku. Snaha, aby i přes uzavření vysokých škol nebyla přerušena výchova v moderních fyzikálních disciplínách ji vedla k sepsání knihy průkopnického významu Zkoušení jemné struktury materiálu Röntgenovými paprsky, Praha, 1943, 1946, podobně jako skripta Radiokrystalografie, která se stala první vysokoškolskou učebnicí tohoto oboru u nás. Od dubna 1954 na základě svých nových poznatků přispívajících k rozvoji strukturní rentgenografie i celé experimentální fyziky pořádala jednodenní semináře Rozhovory o otázkách v mikrorentgenu pro pracovníky fyz. pracovišť ČSAV, vysokoškolské pracovníky i pracovníky z průmyslových výzkumných ústavů.

Z dalších prací: The splitting of lines which occurs when using the back reflexion metod, Praha, 1947, Strukturní rentgenografie, Praha, 1964.

Doc. PhDr. Viera Pavúková – Němejcová, CSc.| 1937-1997

(*9.3.1937 Bratislava, †7.4.1997 Bratislava), slovenská archeoložka. 1959-1961 Městské muzeum, Bratislava, 1961-1992 Archeologický ústav SAV Nitra., 1992-1997 Katedra archeologie, UK Bratislava. Specialistka na eolitickou kulturu ve střední Evropě a ranou dobu bronzovou v jihovýchodní Evropě (Rumunsko, Bulharsko, Srbsko, Řecko) a Egeidě. Zakladatelka rondelové archeologie na Slovensku.

Z prací: monografie: Slovensko v mladšej dobe kamenném, Bratislava, 1970, 292, Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur, Nové Vozokany 5.–9. 11,1984, Nitra, Wien 1989, 356, Die Lengyel-Fundstelle in Svodín. In: M. Kaczanowska/J.K. Kozłowski, Spaltindustrie der Lengyel-Kultur aus Svodín, Slowakei, Warszawa, Kraków 1991, 116, Svodín. Zwei Kreisgrabenanlangen der Lengyel-Kultur, Band I. Studia Archaeologica et Mediaevalia, Bd. II, Bratislava 1995, 220, Kreisgrabenanlange der Lengyel-Kultur in Ružindol-Borová, Studia Archaeologica et Mediaevalia, Bd. III, Bratislava 1997, 218, Praveké dejiny Svodína, Svodín, 1998, 71, Studie: Nové neskorolaténske nálezy v Bratislave-Devíne, Arch. Rozhledy 13, 1961, 808–812; 820–822; 837–838, Belobrdské pohrebisko v Rovinke, okr. Bratislava-vidiek, Arch. Rozhledy 14, 1962, 651– 652; 657–669; 677–681, Nové hroby kultúry s kanelovanou keramikou na Slovensku, Arch. Rozhledy 15, 1963, 673–679; 705–707, Praveké hroby pri Šali, Štud. Zvesti Arch. Ústavu SAV 11, Nitra 1963, 271–272, Nálezy bošáckeho typu z Topoľčianok, Štud. Zvesti Arch. Ústavu SAV 13, Nitra 1964, 77–85, Sídlisko bolerázskeho typu v Nitrianskom Hrádku, Slovenská Arch. 12/1, 1964, 163–268, Príspevok k triedeniu eneolitu na Slovensku, Referáty o pracovních výsledcích československých archeologů, část I. Liblice 1964, 43–50, Neolithische Siedlung in Štúrovo. VIIe Congres International des Sciences Préhistoriques et Protohistoriques, Tchécoslovaquie 1966, Nitra 1966, 1–8, Zur relativen Chronologie des Äneolithikums in Mittel- und Südosteuropa, Germania 44/2, 1966, 234–264, Äneolithische Siedlung und Stratigraphie in Iža, Slovenská Arch. 16/2, 1968, 353–433, Chronologische Beziehungen des älteren Äneolithikums in der Slowakei zu Ost- und Südosteuropa. In: Actes du VIIe Congres International des Sciences Préhistoriques et Protohistoriques, Prague 21–27 aut 1966, Praha 1970, 443–447, Zu Ursprung und Chronologie der Boleráz-Gruppe. In: Symposium über die Entstehung und Chronologie der Badener Kultur, Bratislava 1973, 297–316, Beitrag zum Kennen der Postboleráz-Entwicklung der Badener Kultur, Slovenská Arch. 22/2, 1974, 237–360, Systematický výskum vo Svodíne v rokoch 1971–1974, Arch. Výskumy Nál. Slovensku 1974, Nitra 1975, 66–68, Keltské pohrebisko vo Svodíne, Arch. Výskumy Nál. Slovensku 1976, Nitra 1977, 189, Nálezy ludanickej skupiny v Nemčiňanoch, Arch. Výskumy Nál. Slovensku 1976, Nitra 1977, 189–190, Výskum vo Svodíne v roku 1976, Arch. Výskumy Nál. Slovensku 1976, Nitra 1977, 190–193, Äneolithische Siedlung der Boleráz-Gruppe in Radošiná, Slovenská Arch. 25/2, 1977, 433–448, Ďalšia etapa výskumu vo Svodíne, Arch. Výskumy Nál. Slovensku 1977, Nitra 1978, 165–168, Opevnená osada z mladšej doby kamennej vo Svodíne, Krásy Slovenska Nr. 4, 1978, 173–175, Počiatky bolerázskej skupiny na Slovensku, Slovenská Arch. 27/1, 1979, 17–55, Nálezy bolerázskej skupiny z Vrbového, Arch. Rozhledy 31, 1979, 385–396; 472–476, IX. medzinárodné sympózium o eneolite a staršej dobe bronzovej v Podunajsku, Slovenská Arch. 28/2, 1980, 445–447, Výsledky systematického výskumu vo Svodíne, Arch. Výskumy Nál. Slovensku 1978, Nitra 1980, 181–185, Výsledky systematického výskumu vo Svodíne, Arch. Výskumy Nál. Slovensku 1979, Nitra 1980, 145–148, Náčrt periodizácie bádenskej kultúry a jej chronologických vztahov k juhovýchodnej Európe, Slovenská Arch. 29/2, 1981, 261–296, Výsledky archeologického výskumu vo Svodíne, Arch. Výskumy Nál. Slovensku 1980, Nitra 1981, 186–190, Die Badener Kultur und Agäis, Symposium Thracica I/A, Plovdiv 1981, 270–305, Výsledky výskumu vo Svodíne, Grabungsergebnisse in Svodní, Arch. Výskumy Nál. Slovensku 1981, Nitra 1982, 200–205, Neue Erkenntnisse über die Gruppe Retz in der Slowakei, Atti del X. Simposio Internationale sulla fine del Neolitico e gli inizi de l’Etá del Bronzo in Europa, Verona 1982, 193–198, Periodisierung der Badener Kultur und ihre chronologischen Beziehungen zu Südosteuropa. In: Thracia Praehistorica, Supplementum Pulpudeva 3, Sofia 1982, 150–176, Výsledky archeologického výskumu vo Svodíne, Arch. Výskumy Nál. Slovensku 1982, Nitra 1983, 177–181, Nálezy bošáckej skupiny z Nitry a jej okolia, Štud. Zvesti Arch. Ústavu SAV 26, Nitra 1983, 57–67, K problematike trvania a konca bolerázskej skupiny na Slovensku, Slovenská Arch. 32/1, 1984, 75–146, Správa o výskume vo Svodíne, Arch. Výskumy Nál. Slovensku 1983, Nitra 1984, 159–161, The Eastern Influences upon the Carpathian Basin in the Eneolithic – the Problem of their Dating and Significance. In: L’enéolithique et le début de l’âge de bronze dans l’Europe, Kraków 1985, 21–29, Sídliskové nálezy z Dolného Pialu, Arch. Výskumy Nál. Slovensku 1984, Nitra 1985, 61–62 , Nové sídliská z obdobia eneolitu z okolia Vrbového, Arch. Výskumy Nál. Slovensku 1984, Nitra 1985, 172–174, Sídliskové nálezy z Hronských Klačian, Arch. Výskumy Nál. Slovensku 1984, Nitra 1985, 174–175, Besiedlung aus der jüngeren Steinzeit in Krásna Ves, Nitra 1986, 139–146, Žiarový hrob z Trebatíc, Arch. Výskumy Nál. Slovensku 1985, ,Nitra 1986, 169–170, Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur. In: Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur. Nové Vozokany 5.–9. November 1984, Nitra, Wien 1986, 7–10, Vorbericht über die Ergebnisse der Systematischen Grabung in Svodín in den Jahren 1971–1983, Slovenská Arch. 34/1, 1986, 133–176, Charakter der Nach-Lužianky-Entwicklung der Lengyel-Kultur, A Béri Balogh Ádám Múz. Évk. 13, Szekszárd 1986, 225–232, Siedlung und Kreisgrabenanlangen der Lengyel-Kultur in Svodín, Südslowakei, Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur. Nové Vozokany 5.–9. November 1984, Nitra, Wien 1986, 177–183, Záchranný výskum v Kočíne, Arch. Výskumy Nál. Slovensku 1986, Nitra 1987, 75–76, Správa o II. všezväzovom sympóziu „Kaukaz v systéme euroázijských kultúr včasnej doby bronzovej“, Slovenská Arch. 35/2, 1987, 444–446, Formy poselenij lendelskoj kultury a ich vostočnojevropejskie paraleli, Kavkaz v sisteme paleometaličeskich kultur Evrazii. Materialy iz simpoziuma Telavi-Signachi 1983, Tbilisi 1987, 218–223; 354–357, Zwei Bronzehorte aus Ivanovce, Slovenská Arch. 35/1, 1987, 47–64, Záchranný výskum v Kočíne, Arch. Výskumy Nál. Slovensku 1987, Nitra 1988, 94–96, Sídlisko lengyelskej kultúry vo Veselom, Arch. Výskumy Nál. Slovensku 1987, Nitra 1988, 96, Ukončenie záchranného výskumu v Kočíne, Arch. Výskumy Nál. Slovensku 1988, Nitra 1990, 116–118, Die Funde der Menschenskelettreste aus den Abfallgruben der Lengyel-Kultur in Svodín. In: Paper from Symposium at Budapest, 3.–7. 9. 1990, Third symposium on upper paleolithic, mezolithic and neolithic populations of Europe and Mediterranean basin, Zisťovací výskum fortifikácie lengyelskej kultúry v Borovej, Arch. Výskumy Nál. Slovensku 1989, Nitra 1991, 67–69, Typologische Fragen der relativen und absoluten Chronologie der Badener Kultur, Slovenská Arch. 39/1–2, 1991, 59–80, Výskum fortifikácie lengyelskej kultúry v Ružindole-Borovej, Arch. Výskumy Nál. Slovensku 1990, Nitra 1992, 79–81, Kulturhistorische Verhältnisse in Südosteuropa zu Beginn des Horizontes Ezero-Baden und die möglichen Wege von Kontakten mit ägäisch-anatolischem Gebiet,.Stud. Praehist. 11–12, Sofia 1992, 362–384, Výskum fortifikácie lengyelskej kultúry v Ružindole-Borovej, Arch. Výskumy Nál. Slovensku 1991, Nitra 1992, 83–86, Správa o ukončení výskumu v Ružindole, Arch. Výskumy Nál. Slovensku 1992, Nitra 1993, 102–104, Zum Charakter des Chalkolithikums im nordägäischen Raum, Anatolica 19, Leiden 1993, 234–249, Eingriff der Jevišovice-Kultur in der Westslowakei, T. Kovács (Hrsg.), Neuere Daten zur Siedlungsgeschichte und Chronologie der Kupferzeit des Karpatenbeckens. Inv. Praehist. Hungariae 7, Budapest 1995, 29–36, Ein neuer Fund frühen Kupfers in der Slowakei und die Fragen der Terminologie. In: Ancient Mining and Metallurgy in South-East Europe, International Symposium, Bor, Beograd 1995, 77–84, Ružindol-Borová - eine Kreisgrabenanlage der Lengyel-Kultur in der Westslowakei. Vorbericht zu den Ausgrabungen 1989–1992, Germania 75/2, 1997, 443–458, Bemerkungen zur Frühbronzezeit in Westbulgarien und Nordost-Griechenland (im Licht der „Importe“ aus dem Karpatenbecken), Slovenská Arch. 47/1, 1999, 41–65.